Pustinu během jednoho dne nezměním, ale malou oázu mohu založit hned.
Phil Bosmans
Permakultura je filozofií trvale udržitelného a stále se obnovujícího života. Jde o tvořivý způsob myšlení, kterému není lhostejný stav planety, ostatní lidé, zvířata i rostliny.
Často nejde o žádné převratné objevy, protože permakultura čerpá z moudrosti dávných generací, z tradičního zemědělství. Důležité je pozorování přírody, pochopení principů přírodních ekosystémů. Pochopitelně, že svou roli hrají i moderní vědecké a technické poznatky. V permakultuře se propojuje moudrost minulých i současných generací.
Jedním z cílů permakultury je zajištění soběstačnosti člověka. Dům i pozemek by měl být navržen tak, aby lidem poskytoval příjemné bydlení, zdravé potraviny a energetickou soběstačnost.
Důraz se klade na využívání místních zdrojů surovin a energií, na pěstování rostlin, kterým se bude na našem pozemku dařit bez velké péče a navíc budou vhodné k jídlu pro lidi či zvířata, užitečný hmyz... I proto se především uplatňují původní druhy, které mají přirozené místo v přírodní zahradě a z cizokrajných rostlin ty, které jsou jedlé nebo nějakým jiným způsobem užitečné a zároveň neinvazivní.
Permakultura vyžaduje od člověka změnu myšlení. V první řadě musí mít zájem o svět kolem sebe a toužit po změně a zlepšení svého života i života planety. Pak přichází na řadu odvaha k překonání stereotypů vnucovaných společností, odolnost proti obrovskému tlaku reklamy i odborných článků, které podrobně vysvětlují potřebu chemických postřiků a minerálních hnojiv při zahradničení, jak vytvořit a udržovat dokonalý trávník (který spotřebuje neskutečné množství energie a času), proč a jak správně řezat stromy... Na cestě pomáhá schopnost samostatného myšlení a pozorování přírody. Když přijde pochopení přírodních koloběhů, přichází i radost z tvůrčích procesů, které na zahradě probíhají, mnohdy samy od sebe a přitom ke spokojenosti zahradníka.
S permakulturou jsem se setkala mimo knížek na kurzu Jardy Svobody Design jedlého lesa. Šlo o velmi inspirující setkání v době, kdy jsme koupili náš dům a já začínala přemýšlet o přetváření zahrady. Pro mne nejdůležitější byla informace, že to nejhorší, co se mi při budování zahrady může stát je, že některá z rostlin zahyne. Kurz mi pomohl nahlédnout na zahradu jinýma očima, zbavil mne strachu, že ji nedokáži vytvořit a dodal odvahu a chuť do práce.
Principy používané v permakulturním zahradničení jsou velmi blízké přírodním zahradám, proto i získání plakety Přírodní zahrady bylo výslednicí mého permakulturního snažení.