Jílové jezírko - vlastnoručně uplácané
Na nejvzdálenějším konci sadu jsme vybudovali čistě přírodní jílové jezírko. Bylo to dobrodružství i krok do neznáma – povede se bez použití fólie, filtrace a dalších civilizačních vymožeností? Inspirována Jardou Svobodou a jeho kurzem Design jedlého lesa, jsem se do projektu pustila po hlavě a s vírou, že si příroda poradí.
Kde bude jednou jezírko nám bylo jasné již v době, kdy jsme dům a zahradu teprve kupovali. Již při první návštěvě jsem si povšimla, že ve špičce sadu rostou vrby a pod nimi se vinulo suché koryto potůčku. Vodou se naplnilo pouze v době tání či velkých dešťů, nicméně šlo o nejvlhčí místo na pozemku.
V rámci rekonstrukce domu jsme vybudovali i domovní čističku odpadních vod, vyčištěná voda z této čističky odtéká do našeho jezírka. Jezírko tak plní i funkci dočišťovací, i když voda z čističky by podle hygienických kritérií klidně mohla odtékat přímo do místního potoka.
Budování jezírka započalo hned první léto. V té době se po pozemku v rámci rekonstrukce pohybovala těžká technika, což mne sice netěšilo, ale na vyhrábnutí díry na místě budoucího jezírka, byla užitečná. Základní podobu jezírka jsme pak spolu s dcerou dotvořily za pomoci krumpáče, lopat, spousty jílu a kamení. Jíl byl naštěstí součástí podloží, takže "pouze" zbývalo, jím utěsnit břehy a hráz a pak počkat, až jíl v suchém a teplém počasí vyschne.
Když přišlo jaro, vyčistili jsme jezírko od spadaného listí a doplnili vodu a ejhle, měli jsme velkou, bahnitou louži. Po osázení vodními i bahenními rostlinami v polovině května, jsme měli ještě nějaký čas velkou, bahnitou louži, ale přibližně po měsíci se voda vyčistila, rostlinky se vzpamatovaly z přesazení a začaly růst. Jen jsme ještě nějaký čas museli doplňovat vodu. Břehy jezírka se však postupně zatáhly a v dalším roce jsme vodu již téměř nedoplňovali. Myslím, že kdyby nebylo v tom roce tak suché počasí, již jsme vodu nedoplňovali vůbec.
Z jezírka mám velikou radost. Ač v něm není ani fólie, ani filtrace a pochopitelně ani žádná chemie, jezírko je nádherné, obývají ho žáby a vodní hmyz. Mezi oblázky na mělčině přilétají pít včely a nad jezírkem létají šídla a vážky. Rostliny díky množství živin z čističky rostou velmi bujně, takže přes léto připomínají spíše tropickou vegetaci. Není jim to však na škodu, zimu zvládají stejně dobře, na jaře pěkně obrazí a uschlé stonky obohatí kompost.
